Zelená žumpa

Dnes při sledování Událostí na ČT1 a posléze Televizních novin na Nově jsme se dozvěděli, že Václav Klaus měl schůzku s představiteli Strany Zelených. Konec konců se můžete přesvědčit sami např. na serverech iDnes, iHned a nebo České noviny.cz.

V počátku jsem příliš nevěnoval této události pozornost, ale již při první zprávě na ČT1 jsem poněkud zbystřil.

Václav Klaus i předák Zelených Martin Bursík po jednání pronesli pár slov k novinářům.

Klaus hovořil diplomaticky, Bursík naproti tomu oznámil nikoliv věci, ve kterých bylo dosaženo určitého konsensu, ale jen to, v čem tohoto dosaženo nebylo. „Ta debata v těch klíčových tématech potvrdila naše obavy, takže jsme se bohužel dozvěděli, že ochrana klimatu je tragickým omylem, a že dokonce pokud jde o biodiverzitu tak, že ona se nesnižuje, ale že rostlinných a živočišných druhů na planetě přibývá,” (zdroj ČTK)

A to je důvod, proč je pro Bursíka & Co. Václav Klaus nepřijatelným kandidátem na prezidenta ČR. Zřejmě v zájmu dramatičnosti si pan Bursík neodpustil poznámku o tom, že Václav Klaus šanci na hlasy Zelených má, ale nulovou. Inu dramatizací svých výstupů se přiblížíme i laikům, že? Jak ve stylu otepleného Ala, zřejmě velkého vzoru pana Bursíka.

Před nedávnem jsem zveřejnil článek, pojednávající právě o vztahu Václava Klause k výše uvedeným problémům. Probírat tedy jeho názory nepovažuji za podstatné, ale podstatný je postoj Zelených. V malé vsuvce televizního zpravodajství se tak opět projevilo to, před čím jsem již varoval. Nové náboženství zvané environmentalismus.

V diskuzi u výše zmíněného článku mi bylo vytknuto výrazivo typu „eko-demagog”. Ve své odpovědi na uvedenou výtku jsem prohlásil, že je to zajímavý námět na článek, ale přiznávám, že jsem se k němu ještě nedostal. Dnešní vystoupení eko-hňupa Bursíka (omlouvám se, ale skutečně tak v TV vypadal, nemohu si pomoci) mě utvrdilo v záměru uvedené zpracovat.

Jsem sice pravicově orientován, ale dokázal bych pochopit námitky levičáků proti Václavu Klausovi. Chápu, že jim nesedí jeho politická orientace, a přestože s nimi nesouhlasím tak jsem schopen se pokusit je pochopit skrze prisma jejich, bohužel zkreslených názorů. Výše uvedené důvody jsou však ze zcela jiného soudku. Soudku environmentálních demagogií, které si pod rouškou „celospolečenského” zájmu pomalu a skrytě razí cestu k moci a možnosti omezování člověka a jeho svobod.

I když on to pane Bursíku není žádný soudek, viďte. Ona je to totiž pěkně páchnoucí žumpa. A já jen doufám, že je alespoň v této zemi dost rozumných volitelů, kteří si dají pozor, aby se v tom „sajrajtu” nesmočili a dají svůj hlas Václavu Klausovi. Ne pro něj, nebo pro jeho politické názory. Ale pro svobodu. Je důležitá a křehká.