Jak jsem si zašel na oběd

Dnes byla neděle a já byl s obchodními přáteli na pracovním výjezdu. Zní to hezky vznešeně, vím, ale prostě jsme se museli jet podívat na jedno místo a zase zpět. Ostatně stejně tak bych mohl napsat cokoliv podobného a bylo by to jedno. Důležité je něco jiného.

Když jsme se vraceli domů, dostali jsme hlad. Jak prozaické. Protože pršelo, nechtěli jsme přebíhat od auta nějak daleko a hledali jsme tedy takové místo, kdy by byla restaurace a dostatečně blízko i parkoviště, nebo místo, kde by šlo bez problémů zaparkovat osobní auto.

A měli jsme štěstí. V Hronově. Sice není zrovna období divadelní přehlídky, ale možná právě proto bylo na náměstí dostatek místa k parkování a u parkoviště – super, je tu pizzerie. Pizzerie s honosným názvem „Restaurant – Pizzerie Stella”.

Musím přiznat, že mám pizzu rád a srdce při pohledu na vývěsní štít zaplesalo. A nebo to byl žaludek?

Mí spolucestující, a v té době budoucí spolustolovníci, jsou však zaměřeni na tradičnější kuchyni a tak se rozhodli, že si ještě před vstupem prostudujeme jídelní lístek. Koneckonců je vyvěšen jak před vstupem do budovy, tak i v prostoru, který bezprostředně navazuje na hlavní vchodové dveře. To nás velmi příjemně překvapilo a vybrali jsme si vlastně ještě před vstupem do restaurace. Já se rozhodl, jak jinak, pro pizzu a kolegové pro gulášek. Konkrétně “Pikantní minutkový guláš”. Když se podíváte na fotografie vyvěšených jídelních lístků, dostanete na něj ostatně chuť určitě také.

Jídelní lístek na vývěsce před budovou, uvnitř budovy a detail jídelníčku uvnitř budovy. Kliknutím se otevře náhled v plné velikosti pro lepší čtení:

A tak jsme vystoupali schody a vešli. Velice příjemné prostředí nás překvapilo. Já vím, že každý má asi jiný názor na to, jak má vypadat vnitřek restaurace, ale mě se to tam skutečně líbilo. Ostatně na internetových stránkách pizzerie – odkaz zde – se můžete přesvědčit sami.

Jako obsluha zde byly dvě dámy, které mě již tak nepotěšily, ale zřejmě šlo jen o subjektivní dojem. Ne každý má náladu na některé mě vtipy. Při dotazu na objednávku nápojů jsem požadoval kofolu, když mi bylo řečeno, že nemají, rádoby vtipně jsem požadoval tedy kofolu citrus a nebo Vánoční skořicovou kofolu s prasátkem. Tím jistě dojem na mladou dámu neudělám, což ostatně vím, ale předpokládal jsem alespoň špetku smyslu pro humor. Marně. Ale nemůžu chtít vše. A ono to zase tak vtipné nebylo.

Při objednávce však moji spolustolovníci vše chtěli. Alespoň vše co pizzerie nabízí, respektive v té době nabízela. Chtěli totiž onen gulášek. A nemohli ho pořád v jídelníčku nalézt. A kupodivu jsem ho nemohl nalézt ani já. Byl zde sice guláš stejného jména, stejné gramáže a stejného složení, ale nebyl za avízovaných 99,- Kč, ale za 109,- Kč.

Možná si řeknete, že jde o detail, ale přísloví říká, že líná huba je holé neštěstí a tak se přátelé zeptali, kolik že vlastně onen guláš stojí?

A slečna nám sdělila, že platí cena uvedená v jídelníčku, který nám byl předložen, tedy 109,- Kč. Z naší strany lehký údiv ještě gradoval, když při dotazu na to jaký je cíl dvojí uvedené ceny, nám bylo řečeno, že to pan vedoucí tak chce mít.

Inu co, guláš byl prý dobrý.

To jsem ale ještě netušil, že na internetových stránkách oné pizzerie zjistím, že pan vedoucí to má asi opravdu hozeno trochu jinak. Zde je guláš opět s jinou cenou – 129,- Kč.

Původně jsem si myslel, že pan vedoucí, zřejmě byl míněn provozovatel Miroslav Zháněl z Adršpachu – bližší info zde (doplňte si IČ z fotografie níže, je 68322232)- má lehce rozdvojenou osobnost, ale díky internetovému jídelníčku vznikl unikát – osobnost roztrojená.

Podívejme se na dveře, kdopak je zde vedoucí (opět jako u jídelníčků kliknutím se otevře obrázek k lepší četbě):

Jen tak přemýšlím, za kolik bude gulášek ve stánku občerstvení u parkoviště v Dolním Adršpachu, který tento pán podle živnostenského rejstříku provozuje. Že by 159,-? Aby byl růst ceny symetrický. I když to by potom v Teplicích nad Metují, kde by měla být také nějaká provozovna pana vedoucího, stál gulášek již 199,- Kč. A to je skoro neprodejné.

V každém případě jsme si rozhodně pochutnali a kdyby si pan vedoucí udělal pořádek v uveřejňování cen tak bychom restauraci i rádi doporučili. Ale takhle?

No ale když to tak pan vedoucí chce, tak to má mít. A i tímto článkem.

Dobrou chuť.