Kamenná jeskyně, nebo jiná možnost?

Přemýšleli jste někdy o jiné možnosti, než stavět “tradičně”? Bez cihel, nebo tvárnic? Myslíme, že tak uvažovala většina rozumných lidí, kteří si položili otázky typu – Je levnější varianta než zdivo? Je možné snížit provozní náklady domu?
Jistě možnost je – dřevostavba.

Podíl dřevostaveb na výstavbě rodinných domů představuje ve vysoce vyspělých zemích desítky procent – od 70 % ve Skandinávii, 65 % v USA a Kanadě až po 10 % v Německu; v České republice se tato procenta počítají na prstech jedné ruky.
Nejčastěji bývá tento extrém zdůvodňován českou konzervativností. Češi prý požadují jen kamenná sídla a jiná pokládají za podřadná, pro chudé atd.

Náklonnost k tradičním hodnotám může být významná. Myslíme si ale, že významný faktor je i malá osvěta a informovanost. Většina lidí ví o dřevostavbách příliš málo na to, aby je mohla objektivně porovnat s jinými typy staveb.

Informovanost, propagace a reklama je spíše v rukou výrobců cihel a porobetonu. Jde o seskupení, která se záhy po pádu komunismu dostala většinou pod zahraniční vliv. V soutěži o přízeň lidí obsadila rychle nejdůležitější pozice.

Jako příklad ukázka statistiky. Podle finančního monitoringu, který si od firmy A-Connect nechává zhotovovat společnost Médea (největší subjekt v českých rukou u nás, jenž se zabývá nákupem reklamních ploch a časů v tisku, televizi a rádiích), utratili výrobci materiálů pro těžká zdiva za reklamu v letech 2000 – 2002 jen prostřednictvím této agentury 67,2 mil. Kč. Dřevozpracující firmy jen malý této sumy, navíc využitý spíše pro propagaci zadavatele reklamy a ne dřeva, jako stavebního materiálu. Jenže stavebník si nejprve vybere materiál a až potom plán budovy, dodavatele apod.

Myslíme si tedy, že jiná možnost, než je uvedena v titulku příspěvku rozhodně je. Záleží na každém zda se rozhodne správně. Příště se dotkneme několika předsudků, které se týkají právě dřevostaveb.